Tuhle sobotu jsem vyrazila sama a shodou okolností jsem zase dostala Áronka čili Azora, který prý slyší na obě jména, ale jak jsem se už minule přesvědčila, nic mu neříká ani jedno. Hodinová procházka proběhla docela v poklidu. Jen mi kvůli omrzlé ruce, což způsobilo krásné jarní počasí, vypadlo vodítko a za tu krátkou chvíli, než jsem se stihla sehnout, se stačilo vyválet v bahně a nabalit na sebe na všem ulpívající kulovité plody z lopuchu. Áronek naštěstí příležitosti k útěku nevyužil, byl totiž překvapen, že ho nikdo nedrží. Při značkování stromů se mi opět pokoušel vypíchnout oko nízko situovanou větvičkou, jak se hnal ke kmeni. Díky dřívějším zkušenostem jsem se zdárně vyhnula a Kyklop ze mě tedy tedy není. Pokud nebude o sobotě další z předjarních vánic či botanická exkurze, tak půjdu venčit zas.
úterý 24. března 2009
Chcete mě? Vzít na procházku...
Minulý víkend jsme byly po dlouhé době provětrat pejsky z místního útulku. Paní, co je má na starost, nám přidělila dvě jezevčíkoidní individua - fenku Berušku a psa Áronka.
zarputilý výraz - Áronek/šťastný výraz - Beruška
Tuhle sobotu jsem vyrazila sama a shodou okolností jsem zase dostala Áronka čili Azora, který prý slyší na obě jména, ale jak jsem se už minule přesvědčila, nic mu neříká ani jedno. Hodinová procházka proběhla docela v poklidu. Jen mi kvůli omrzlé ruce, což způsobilo krásné jarní počasí, vypadlo vodítko a za tu krátkou chvíli, než jsem se stihla sehnout, se stačilo vyválet v bahně a nabalit na sebe na všem ulpívající kulovité plody z lopuchu. Áronek naštěstí příležitosti k útěku nevyužil, byl totiž překvapen, že ho nikdo nedrží. Při značkování stromů se mi opět pokoušel vypíchnout oko nízko situovanou větvičkou, jak se hnal ke kmeni. Díky dřívějším zkušenostem jsem se zdárně vyhnula a Kyklop ze mě tedy tedy není. Pokud nebude o sobotě další z předjarních vánic či botanická exkurze, tak půjdu venčit zas.
Tuhle sobotu jsem vyrazila sama a shodou okolností jsem zase dostala Áronka čili Azora, který prý slyší na obě jména, ale jak jsem se už minule přesvědčila, nic mu neříká ani jedno. Hodinová procházka proběhla docela v poklidu. Jen mi kvůli omrzlé ruce, což způsobilo krásné jarní počasí, vypadlo vodítko a za tu krátkou chvíli, než jsem se stihla sehnout, se stačilo vyválet v bahně a nabalit na sebe na všem ulpívající kulovité plody z lopuchu. Áronek naštěstí příležitosti k útěku nevyužil, byl totiž překvapen, že ho nikdo nedrží. Při značkování stromů se mi opět pokoušel vypíchnout oko nízko situovanou větvičkou, jak se hnal ke kmeni. Díky dřívějším zkušenostem jsem se zdárně vyhnula a Kyklop ze mě tedy tedy není. Pokud nebude o sobotě další z předjarních vánic či botanická exkurze, tak půjdu venčit zas.
Sepsala
Ayuku
at
11:06
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To tmavý tipuju na fenu a světlý na psa. Ten má totiž výraz úpe jak náš jezevčík, když odcházel a když byl zavolán, zastavil se a koukal "no co jako, to tu mam sedět a koukat na vás?"
OdpovědětVymazatPřesně tak.XD
OdpovědětVymazatto víš děvče nekteři chlapi radši dělají že nesliší když je má ženská napovel
OdpovědětVymazat