Snad se rozvaluje v nějakém pěkném kokosu a má se ještě lépe než u nás. A kolem něj se povaluje spousta lákavých roliček od toaletního papíru, krabiček a větviček na okusování. A samozřejmě nesmí chybět vnadné pískomilky, aby se měl před kým předvádět.
Zažily jsme s ním chvíle radostné, nekonečné hodiny obav, když mu nebylo dobře, smály jsme se jeho nešikovnosti při plnění otcovských povinností.
Děkujeme Mícho!
středa 5. května 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
:(
OdpovědětVymazatjednou se všichni sejdem v kokosu...
OdpovědětVymazat