pondělí 27. dubna 2009
pátek 24. dubna 2009
Nihon no kashu Sakurai Atsushi no fan desu.
Přijdu na Japonštinu, nikde nikdo. Pak přišla Shoko-sensei a dala mi knížku na čtení, co mi slíbila minule. Pořád nikdo další (z šesti lidí), a tak začala moje první soukromá lekce japonštiny.:)
V gramatice jsme pokračovat nemohly, jelikož by byli ostatní ještě více pozadu, než jsou dosud. Dostala jsem tedy za úkol přečíst tu knížku. Četla jsem rychlostí slabika/půl minuty, z těch pár kanji, jsem ty známé zmotala a na zbytek se musela zeptat. *stydí se*
Příběh vyprávěl pejsek, kterému umřela holčička a v jednom místě jsem měla nutkání odvodnit si organismus slzami. Dobabrala jsem se do hořkosladkého konce a přesunuly jsme se do další části hodiny a to ke konverzaci.
Povykládala jsem o příšerných hollywoodských filmech, pohledných korejských hercích (Shoko-sensei dodala, že toto si myslí i ženská část japonské populace a doufám, že i mužská :P), anglický filmy ujdou a i když mám jen jedno CD, komp je narvanej písničkama Buck-Tick.
Bylo to moc příjemné, už se těším na příští rok, kdy budu mít soukromou hodinu každý týden.
V gramatice jsme pokračovat nemohly, jelikož by byli ostatní ještě více pozadu, než jsou dosud. Dostala jsem tedy za úkol přečíst tu knížku. Četla jsem rychlostí slabika/půl minuty, z těch pár kanji, jsem ty známé zmotala a na zbytek se musela zeptat. *stydí se*
Příběh vyprávěl pejsek, kterému umřela holčička a v jednom místě jsem měla nutkání odvodnit si organismus slzami. Dobabrala jsem se do hořkosladkého konce a přesunuly jsme se do další části hodiny a to ke konverzaci.
Povykládala jsem o příšerných hollywoodských filmech, pohledných korejských hercích (Shoko-sensei dodala, že toto si myslí i ženská část japonské populace a doufám, že i mužská :P), anglický filmy ujdou a i když mám jen jedno CD, komp je narvanej písničkama Buck-Tick.
Bylo to moc příjemné, už se těším na příští rok, kdy budu mít soukromou hodinu každý týden.
Sepsala
Ayuku
at
20:37
pondělí 20. dubna 2009
Syndrom Paris Hiltonové
Článek převzat z Care2.
Útulky v Americe praskají ve švech. V současnosti do nich proudí především tzv. "kabelkoví psi". V minulosti se malá plemena dostávala do útulků zřídkakdy. Po tom, co se média zaměřila na celebrity jako Paris Hilton, Britney Spears a Jessica Simpson, které nosí své pejsky jako moderní doplňky, oblíbenost těchto plemen u řadových občanů prudce vzrostla. Teď, v době krize, se majitelé těchto doplňků zbavují a to hlavně chovatelé, kteří nemají pro své výpěstky odbyt.
V útulku Animal Care and Control v San Franciscu tvoří čivavy a ostatní malá plemena 20% osazenstva. Tento trend zde pojmenovali "syndrom Paris Hiltonové". Odložení psi často nejsou vykastrovaní, což způsobuje útulku další výdaje.
Podobný nárůst oblíbenosti maličkých plemen byl zaznamenán i v Británii. Britská banka Saisbury Finance, která nabízí pojištění pro domácí mazlíčky, zaznamenala v několika posledních letech 40% nárůst zájmu o pojištění malých psů jako jsou jorkšíři, west highland white teriéři a čivavy.
Neil Devine, manažer banky Saisbury Finance řekl: "Domácí mazlíček by nikdy neměl být brán jako doplněk a lidé by se při pořizování mazlíčka neměli řídit módními trendy. Před koupí je důležité porozumět fyzickým a mentálním potřebám daného plemene - kolik pohybu potřebuje a jestli váš životní styl dokáže tyto potřeby zajistit."
Zajímalo by mě, jak je to u nás, poslední dobou je tu těch miniaturních ňafajících teriérních potvor taky nepřiměřeně hodně. XD
Útulky v Americe praskají ve švech. V současnosti do nich proudí především tzv. "kabelkoví psi". V minulosti se malá plemena dostávala do útulků zřídkakdy. Po tom, co se média zaměřila na celebrity jako Paris Hilton, Britney Spears a Jessica Simpson, které nosí své pejsky jako moderní doplňky, oblíbenost těchto plemen u řadových občanů prudce vzrostla. Teď, v době krize, se majitelé těchto doplňků zbavují a to hlavně chovatelé, kteří nemají pro své výpěstky odbyt.
V útulku Animal Care and Control v San Franciscu tvoří čivavy a ostatní malá plemena 20% osazenstva. Tento trend zde pojmenovali "syndrom Paris Hiltonové". Odložení psi často nejsou vykastrovaní, což způsobuje útulku další výdaje.
Podobný nárůst oblíbenosti maličkých plemen byl zaznamenán i v Británii. Britská banka Saisbury Finance, která nabízí pojištění pro domácí mazlíčky, zaznamenala v několika posledních letech 40% nárůst zájmu o pojištění malých psů jako jsou jorkšíři, west highland white teriéři a čivavy.
Neil Devine, manažer banky Saisbury Finance řekl: "Domácí mazlíček by nikdy neměl být brán jako doplněk a lidé by se při pořizování mazlíčka neměli řídit módními trendy. Před koupí je důležité porozumět fyzickým a mentálním potřebám daného plemene - kolik pohybu potřebuje a jestli váš životní styl dokáže tyto potřeby zajistit."
Zajímalo by mě, jak je to u nás, poslední dobou je tu těch miniaturních ňafajících teriérních potvor taky nepřiměřeně hodně. XD
Sepsala
Ayuku
at
20:13
čtvrtek 2. dubna 2009
Vycházka za ptáky
Dneska jsem se konečně rozhodla bojkotovat přednášku z bezoušů a jít na vycházku za ptačími hlasy a ptáky všeobecně. Protáhla jsem kosti, možná až příliš, jsem zvědavá, jak klesne má zítřejší míra pohyblivosti.
Přes půl města jsme se vydali na Vrbenské rybníky, kde se to ptáky, hlavně vodními, přímo hemží. Hned na prvním rybníku nás přivítal kvakoš (Nycticorax nycticorax) a ukázal se v letu, i když primárně je tenhle druh nejradši zalezlý někde v rákosí (Phragmites australis). Nejvíc se mi jak vzhledem, tak hlasově líbila čejka chocholatá (Vanellus vanellus) Jejím "zpěvem" se jistě inspirovali tvůrci zvukových stop v počítačových hrách.
Hlas čejky
Pak jsme taky našli chcíplou lysku (Fulica atra). Ohmatali jsme si bílý kožovitý výrůstek na hlavě a vedoucí jí zbalil do batohu s konstatováním, že na vycpání to asi nebude, ale nohy se využijí.
Studentka: "Na co asi umřela..."
Vedoucí: "No, na co ptáci umíraj.. na chřipku."
Příští vycházka bude zaměřená na slavíka modráčka (Luscinia svecica), který nejen že pěkně vypadá, ale i hezky zpívá, narozdíl od lysky. Sraz je v 6:00 dva kilometry od kolejí. Účast si ještě rozmyslím, ráno moc akční nebývám. >_<
Přes půl města jsme se vydali na Vrbenské rybníky, kde se to ptáky, hlavně vodními, přímo hemží. Hned na prvním rybníku nás přivítal kvakoš (Nycticorax nycticorax) a ukázal se v letu, i když primárně je tenhle druh nejradši zalezlý někde v rákosí (Phragmites australis). Nejvíc se mi jak vzhledem, tak hlasově líbila čejka chocholatá (Vanellus vanellus) Jejím "zpěvem" se jistě inspirovali tvůrci zvukových stop v počítačových hrách.
Hlas čejky
Pak jsme taky našli chcíplou lysku (Fulica atra). Ohmatali jsme si bílý kožovitý výrůstek na hlavě a vedoucí jí zbalil do batohu s konstatováním, že na vycpání to asi nebude, ale nohy se využijí.
Studentka: "Na co asi umřela..."
Vedoucí: "No, na co ptáci umíraj.. na chřipku."
Příští vycházka bude zaměřená na slavíka modráčka (Luscinia svecica), který nejen že pěkně vypadá, ale i hezky zpívá, narozdíl od lysky. Sraz je v 6:00 dva kilometry od kolejí. Účast si ještě rozmyslím, ráno moc akční nebývám. >_<
Sepsala
Ayuku
at
23:32
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)