úterý 24. listopadu 2009

Novinky

  • Včera ráno jsem se pokoušela o jógový cvik pro zahnání spánku, který jsem okoukala z japonské televize. Celé se to ukázalo jako velmi špatný nápad, už druhý den nemůžu pořádně hýbat zády. Ale lepší se to, řekla bych.
  • Taktéž včera jsem pokořila bájnou hranici tisíce hodin strávených s japonštinou. Ještě 9000 zbývá. がんばります!
  • Taky jsem pekla mé oblíbené housky (Billa má slevu na špaldovou mouku). S přílohou typu paprika nebo máslo se docela daly, trošku jsem přehnala solení a pepření.
  • Svlíkl se Sozoroaruki a je zas o kousíček větší.
  • Dneska jsem vyrazila dobrovolně zmoknout do místního parku Stromovka, protože moje vlasy stejně vypadají příšerně. Nebýt těch vysávacích autíček na listí, multikár a bagrů, byla bych si to užila víc.
Stromovka za pěkného počasí

pátek 20. listopadu 2009

Emotion Overload

Chtěla bych poděkovat Terezce a Matějovi za včerejší večer. Nejsem schopná vám to říct do očí, ale mám vás ráda. Omluvte, prosím, kvalitu mého zvukového projevu.
Kdybyste byli pejsci nebo kočičky nebo Kame, tak vás i obejmu.
Ayuku.3


pondělí 9. listopadu 2009

Hoří po japonsku

Zase jednou jsem se rozplývala nad mou oblíbenou japonskou větou na smart.fm a sice:

火事です。119番に電話してください。
かじ です ひゃくじゅうきゅうばん に でんわ して ください
(Hoří! Zavolejte prosím 119!)

Přičemž Terka vyjádřila obavy, jestli bych jí byla schopná použít i ve skutečnosti. Tak jsem jí několikrát zopakovala. To se jevilo býti nedostatečným, tudíž přišla na řadu ukázka praktická. Zmateně jsem pobíhala po pokoji, šermovala rukama a rozčileně produkovala inkriminovanou větu. No, aspoň jsme se zasmály.






Bye-cycle!

čtvrtek 5. listopadu 2009

Devět z deseti pískomilů doporučuje...

...zubní pasty a kartáčky Odol

úterý 3. listopadu 2009

Síla návyku

久しぶりだね。
Zítra tomu bude měsíc, co jsem začala s AJATT. Cítím se divně, když mi v uších nezní japonština, pozoruji abstinenční příznaky, když nemám svou denní dávku kanji a do očí mi stoupají slzy, protože japonština je tak krásný jazyk.

Pomalu si vyhlížím nějaký ten iPod. Mám takové neblahé tušení, že mě moje po bratrovy poděděná Mp-troska s plášťovou klimatizací tvořenou dírou o velikosti čtyř špendlíkových hlaviček brzy opustí.

Do zkušebního provozu jsem uvedla vstávání v 5:00 a musím říct, že je to skvělý prostředek, jak toho víc stihnout. Žádné ranní ptáče jsem nikdy nebyla a většinou se učila po nocích, ale jisté výhody se brzkému vstávání nedají upřít. Vždycky se musím smát, když v pondělí ráno v osm hodin vidím ve třídě ty tváře typu "kde mám peřinu". Cítím se čile celý den, což jsem o svém předešlém spánkovém režimu říci nemohla, byla jsem mrtvá už kolem třetí. Spát chodím v ideálním případě v deset hodin, to čítá 7 hodin čistého spánku, z toho dvě hodiny před půlnocí (někde jsem četla, že v tu dobu je spánek nejkvalitnější, ale nevím, co je na tom pravdy). Více o spánku tady (anglicky): Steve Pavlina. Má tam také zajímavý článek a popsány osobní zkušenosti s polyfázickým spánkem, kdy spíte 20-30 minut každé čtyři hodiny, což je celkem 2-3 hodiny denně. Někdy se chystám to vyzkoušet.

Pustila jsem se do čtení blogů a knih s tématy osobního rozvoje a neustále v nich nacházím neocenitelné rady do každodenního života. Tady je pár mých oblíbených(v angličtině - naučte se, neuvěřitelně se vám rozšíří možnosti):


Knihy:

  • Getting Things Done, David Allen
  • The Mind Map Book, Tony Buzan
  • Time Power, Brian Tracy
Abych nezapomněla - velký Khatzumoto-sama promluvil na You Tube.
Členové Arashi hlídají miminka tady a tady.
No opravdu u videí s Arashi se bavím jako nikdy. Oblíbeným koníčkem je mi také v poslední době rozeznávání hlasu Matsujuna od ostatních členů skupiny. A samozřejmě slintání nad bishouneny, které dodává na svůj blog kuroi kitsune.

Naučila jsem se dvě japonské písničky, jedna je o jaře a druhá o sněhu. Už se v koupelně necítím provinile, že flákám japonštinu, můžu zpívat.:)

Dneska to bylo poprvé, co jsem si celkem užila přednes své prezentace ve škole. Jindy mám nervy jak rulička od toaletního papíru po pěti minutách zpracovávání pískomily.